Většina členů našeho oddílu v tzv. produktivním věku moc času na lezení nemá, a to ani ve všední den ani o víkendech. Když navíc máte rodinu, tak je to ještě komplikovanější. Co si budeme povídat.

   V pondělí 8. srpna jsme se navečer vypravili ve složení Káťa Hušková, Petr Fischer, Tomáš Hyška a já do Skaláku s cílem si v pohodě vylézt Údolní cestu na Blatník. Do stěny jsme nastupovali v době, kdy obzor zdobily červánky, okolo začínali létat netopýři a zdálky byl slyšet jen hluk obyvatel campingu, kteří chystali večeři a nějakou tu zábavu. Celou cestu vyvedl bez problémů Tomáš, ale vlastně nikdo z nás nikam nespěchal a příjemně vyhřátou stěnou jsme se pohybovali s cílem si to co nejlépe užít. Už nad prvním kruhem jsme lezli jen za svitu čelovek, každý tak trochu osamocen a o to více sžitý se skálou. Dokonce jsme ani moc nemluvili, abychom si mohli nádherné chvíle užít sami pro sebe, i když na vrcholu Blatníku opět mezi báječnými kamarády. Všichni čtyři máme dost náročné zaměstnání, a tak výstup na noční Blatník, chvíle na vrcholu i trochu divoké slanění nám alespoň na chvíli připomněly, jak rádi máme přírodu a hlavně skály Českého ráje.

Pár fotek najdete na níže uvedeném odkazu. Do článku jsem je dát nemohl, protože SW mého foťáku neumožňuje na tento web uložit fotky, focené na výšku. Dosud jsem s nikým nenašel jiné řešení než foťák zahodit

http://jiskrajablonec.rajce.idnes.cz/Nocni_vystup_na_Blatnik/