Není žádným tajemstvím, že v Jiskře je kromě vynikajících lezců i řada jeskyňářů. Proto předkládáme malý článek o návštěvě jeskyně Krtola v předjaří letošního roku.

   Ještě v zimě jsem se dohodl s kamarádem Danielem Horáčkem z liberecké organizace České speleologické společnosti, že v dubnu vyrazíme do Krtoly na kontrolu zimujících netopýrů. Zkraje měsíce jsem tedy vzal ženu a Dana a v krásném prosluněném dnu jsme vyjeli směrem na Mužský. Krtola leží od tohoto kopce kousek - směrem na Příhrazská údolíčka. Jedná se o pseudokrasovou jeskyni víceméně trojúhelníkovitého tvaru o délce stran asi 15 metrů. V minulosti byla samozřejmě osídlena pravěkými obyvateli, kteří zde našli nejenom skvělý úkryt, ale také mýtické místo, protože u nedalekých skalních bran mohli pozorovat pohyb Slunce v jeho denních i ročních fázích. Zřejmě si tu vytvářeli nejenom určité sluneční hodiny, ale možná i kalendář. Každopádně po sobě zanechali spoustu odpadků, popelu i ztracených věcí, které se staly vděčným studijním materiálem pro generace archeologů. Bohužel toto i nedaleká archeologická naleziště byla moderním člověkem systematicky drancována, a tak vyhlášení CHKO v sedmdesátých letech 20. století na poslední chvíli zachránilo toto báječné místo v přijatelném stavu pro nás i budoucí generace. Pro poctivé milovníky přírody to naopak znamenalo trvalé uzavření (uzamčení) jeskyně, kam s úctou a pokorou chodili naslouchat téměř absolutnímu tichu a zchladit rozpálené tělo v letních měsících. Ale tak to prostě je.

   Docházíme ke Krtole, Dan odemyká a pomalu se soukáme dovnitř. Jsem tu po hodně dlouhé době, a tak nemůžu objektivně posoudit, zda se něco změnilo. Svítíme na strop a tam stále ještě v pohodě spí spousta netopýrů, konkrétně vrápenců malých. Zdá se, že jsme jednoho vyrušili, ale to se jen protahoval ze spaní. Zírám na tu nádheru, kterou vlastně moc neznám. Sám navštěvuji hlavně Rotundu suchou v Hranické propasti, kde však žijí jiné druhy netopýrů a hlavně rozhodně nespí. V zimě tam nejsou kvůli vysoké teplotě a v létě tam hnízdí. Ve spánku jsem je nikdy neviděl. Tady je klid a pohoda. Dan ukončil počítání a hlásí stav. Spí tu přesně 403 vrápenců. V době, kdy tu přespávali trampové a pálili zde oheň, byly maximální počty okolo 20 kusů...

   Chvíli se kocháme a pak se s vrápenci loučíme. Poctivě zamykáme a makáme k autu. Čekají nás ještě dvě jeskyně na Ještědském hřebenu - Malá a Velká Basa. Ale to už je geologicky jiná záležitost. Každopádně si cestou říkám, že do té Krtoly bychom pár kamarádů vzít mohli. A i do dalších jeskyní v našem okolí, které jsou stejně krásné, podmanivé a tajuplné jako naše milované skály.