Na den 14.7. jsme si dohodli prohlídku Měsíčního údolí, nad kterým jsme převzali lezecké správcovství. Vpodvečer jsme se v osadě Prackov, obec Mírová pod Kozákovem-Vesec, sešli pouze tři. Hanička Lamačová, Tomáš Hyška a já. Bylo pondělí, a tak jsme s větší účastí stejně nepočítali. Zaparkovali jsme na obecním pozemku (viz přiložené foto), vyndali jsme okopírovaného i originálního průvodce a vyrazili do skal. Po pár metrech od "parkoviště" leží nepřehlédnutelná vodárna. Přímo okolo ní vede cesta do skal.Po vstupu do údolí vidíte na levé straně tzv. polední stranu, která je lezecky zajímavá a v některých sektorech dokonce velmi pěkná.

Menší jeskyně hned za vstupem do údolí

Po důkladné prohlídce stěn na Polední straně jsme se přesunuli na stranu Půlnoční. Zde jsou dvě krásné věže a spousta cest na masivy. Ty cesty ovšem budí rozpaky. Většinou jsou přes 1 kruh, který je v téměř holé skále. Klasifikace okol V. stupně naprosto vyráží dech. Od pohledu jsou cesty od VIIc výše...

Polední strana Měsíčního údolí

Měsíční údolí je stejně tajemné, jako každé údolí. Má svá zákoutí, jednu stranu poměrně báječnou, druhou trochu nečitelnou. Osobně jsem velmi rád, že právě tato oblast byla svěřena do péče naší Jiskry. Zde totiž nejde o stereotypní výměnu kruhů a slaňáků, ale o představení oblasti široké lezecké veřejnosti. Měsíční údolí jistě dokáže oslovit nejen horolezce, ale všechny milovníky přírody a zejména skalních oblastí. Věřím, že časem dokážeme tuto oblast dostat do povědomí lidí jako jakoukoli jinou oblast. Masivy Měsíčního údolí neleží na zprofanovaných cestách Českého ráje, ale leží přesně na průsečíku lidské touhy po poznání přírody a svých schopností se s ní sžít. Já jsem se tam "našel" hned při první návštěvě. A to se mi vždy nestává. Co dodat?