Jiskra Jablonec je oddíl převážně mladých lidí, v drtivé většině také vynikajících lezců. A všichni kompletně jsou dobří lidé. Napadlo mě, že by nebylo špatné některé kamarády prezentovat trochu podrobněji, protože naši čtenáři je často znají osobně nebo se alespoň setkali s jejich jmény.

   Nečekejte žádné curriculum vitae a už vůbec ne v prvním příspěvku. Dnes se budeme věnovat dětem, a to hlavně v obrázcích. Naši mladí členové přece jenom už něco pamatují a většina z nich jsou také rodiči. S obrovskou radostí sleduji, jak mamky a taťkové ve svých ratolestech pěstují lásku k přírodě, pohybu a hlavně lezení. Neuvěřitelně milé je sledovat, jak se spolu vydávají na noční tryznu do Skaláku na Nekonečné, kde se naši malí následovníci od rodičů dovídají o řadě lezců z předchozích generací, kteří neměli to štěstí, aby svůj život dožili "tradičně."

   Já coby starší pán moc rád sleduji, jak se naše děti umějí chovat přirozeně, v jejich rukách nevidím mobily, ale spíše sportovní náčiní. Vidím jejich snahu být jako táta nebo máma a s trochou sarkasmu si cením i jejich trpělivosti, když s námi náhodou sedí v nějaké hospodě. Vlastní oddíl mládeže (zatím) nemáme, proto naše děti nemají pravidelné tréninky, ale spontánně se účastní všech akcí. To je pro ně jistě lepší, než nalajnovaný a naprogramovaný směr "výchovy."

Když tedy okolo sebe vidím lidičky od 1 roku (Franta H.) až po nás seniory, tak o budoucnost Jiskry rozhodně strach nemám.