V době předvánoční správný horolezec sice kvůli počasí a omezením neleze, ale chodí po skalních oblastech, kochá se skalními věžemi a s kamarády hodnotí uplynulý rok, své úspěchy a nezdary. Nasává atmosféru přicházející zimy a většinou si i vzpomene, že má ženu a děti, které často mají jeho geny a chtějí se také místo obžerství raději vyvenčit. A tak se pořádají předvánoční a vánoční výlety. My jsme vyrazili 19.12. z Jablonce směr Černá Studnice a pak hřeben k Terezince nad Tanvaldem. Většina účastníků dojela autobusem na Dolní Černou Studnici a potom pěšky na hřeben. Pouze předseda dorazil vozem na radioamatérské stanoviště nedaleko hlavní cesty, aby zkontroloval neporušenost zámků na chatě, kterou naposledy navštívil na podzim.  Cesta byla lemována nádhernou ledovou výzdobou a také krásně zledovatělou silnicí, po které jsme nakonec dobruslili až k rozhledně na Horní Černé Studnici. Tady se srocovaly davy lidí, kteří si právě rozhlednu stanovili za svůj cíl, a tak naše výprava raději vyrazila na hřeben, kde už davy turistů nebyly. I přes poměrně chladné a větrné počasí bylo totiž jasně dohodnuto, že naši borci zdolají charismatickou věž Kladívko. Věž vypadala přívětivě, ovšem pouze z dálky. Když Michal Tregler nastoupil do stěny, tak již po několika krocích zjistil, že stěna je vlastně vertikální kluziště a začal improvizovat. V místě, kam se dá v létě skoro vyjet s kočárkem, vybudoval pevné stanoviště a dobral Majkroba, který mu všemožně pomáhal k dosažení vrcholu. Oba borci statečně bojovali o každý centimetr a vzdorovitá věž je nakonec na chvíli nechala nahlédnout na svůj nevelký vrchol, který je navíc viklanem. Lezecké úsilí a s ním spojená delší přestávka v pochodu se nijak nepodepsalo na vynikající náladě přítomných dětí, které si zařídily výlet po svém. Bavily se skvěle, a to až do odchodu celé skupiny, kterou mezitím někteří kamarádi opustili z důvodů, které jim nedovolily pokračovat dál. A tak vlastně nevím, kde se rozdělal oheň a opékaly buřty. Asi na Terezince. Výprava končila na tanvaldském nádraží, opět ve veliké pohodě. I přes problémy, které nás všechny provázejí, jsme si našli čas na kamarády, na hezký výlet a na důstojné prožití předvánoční pohody. To je skvělé, protože hned po zdraví je pohoda to nejdůležitější v našem životě. A pohoda bez dobré rodiny a kamarádů je věc nedostižná. Snad to všichni vědí..